Cestu na sraz v Masečíně jsem si trochu protáhnul.
Vyrazil jsem už ve středu v poledne z rodných Lovosic směrem na sever,
do chatové osady Saň, kousek od Frýdlantu, na chalupu. Odtamtud jsem ve
čtvrtek jel přes Jizerky do Vrchlabí, kde jsem přespal v autokempu (za
80,- za noc a to prej mi ještě dali slevu ! ). Cesta teda nic moc, chytil
jsem takovej plavák, že auta zastavovaly u krajnice. Já jsem se ovšem nasral,
jelikož jsem během těch 50km kvůli dešti už dvakrát stavěl a rozhod se
jet dál. No, muselo to vypadat zajímavě, clony deště, auta u krajnice a
v tom sprostě nadávající motorkář, rozrážející vodu. Pak jsem celou noc
sušil (a stejně neusušil), jelikož mi promokla i kožená bunda. Jediný,
co nepromoklo, byly igelitový návleky na kalhoty, ale pod ty mi zateklo
vrchem i spodem, takže to bylo stejně jedno. Oblečení mi uschlo vlastně
až v pátek, cestou do Masečína.
Z Vrchlabí jsem vyrážel asi v deset, jelikož
nejsem žádný ranní ptáče. V rádiu hlásili, že odpoledne bude pršet, tak
jsem jel celou cestu na jeden zátah. Dešti jsem skoro ujel. Chytlo mě to
až v cca 14:00 asi 1 km od Masečína a to tak, že důkladně. Naštěstí to
byla jenom přeháňka, takže kůže nepromokla, jenom rifle.
Vstup do statku MC Fighting Storks jsem přejel,
protože nebyl nijak označenej, nicméně na druhý pokus jsem odbočil správně.
Odměnou za to mi bylo odlehčení peněženky o 250,- Kč, pásek a razítko na
ruku a samolepka na motorku. Po projetí označené trasy od kasy přes pole
jsem docela zíral. Žádná velká louka, jako na jinejch srazech, ale bejvalej
kravín , přeměněnej na bar, kam se dá zajet s mašinou, před ním na trávníku
pódium, vedle místo na stánky a silážní jáma, upravená na závodní dráhu
(pouze vyvezením siláže). Pak jsem zjistil, že ješte pod tím je malá loučka,
kde se dají postavit stany. Všude prázdno. Myslím, že jsem byl asi tak
mezi prvními pěti platícími účastníky. Jelikož jsem tak nějak nevěděl,
kde co, jak apod., tak jsem upích motorku před pódium a s pomocí vynálezu
jistého pana Bella začal zjišťovat co, kde, kdo, kdy ... . Zjistil jsem,
že zbytek bandy dorazí za půl hoďky, takže jsem opravil šrámy, které moje
strojovna utržila po cestě (ohnutý vejfuk), a krátkým průzkumem areálu
zjistil nejdůležitější informace. (Kde se napouští, kde se vypouští, kde
se potom dá chrnět, aniž by na člověka někdo šlapal). Před třetí hodinou
zvonivý zvuk dvoutaktů ohlásil příjezd ostatních, tj. Lišáka (J350/360),
Pepy (J350/639), Františka (J350/639), Páji (J250 panel.), Marušky (J250
panel.) a Jirky (J350/634). Během odpoledne pak ještě dorazili Bahňák s
Bohunkou (J350 asi původně Calif.), Slávi s Evou (policejní litrová Kawa),
Ježíšek (J250 kyvna) a Charlie s Máňou ( ? GPZ ?, já se v těch rejžích
prostě nevyznám). Stany jsme postavili až úplně dole pod silážní jámou,
teda vlastně dráhou, což se druhej den ukázalo jako dobrej tah, stačilo
vylézt na okraj jámy a měli jsme skvělý výhled na dění.
První den srazu byl takovej, dalo by se říct,
komorní. Moc lidí ještě nedorazilo, takže žádná monstrakce, jako třeba
Brouci, člověk měl pocit, že neni na nějaký pouti, ale že je jaksi součástí
dění. Začalo to klasicky, muzika, pivo, soutěže. Já jsem se už trochu (trochu
dost) zmožen alkoholem nechal vyhecovat k vyzkoušení elektrickýho bejka.
Prej jsem se docela dobře držel. Já nevim. Vim, že jsem se držel, pak mě
někdo zvedal a pak jsem po čtyřech odcházel. Namoch jsem si levý zápěstí,
takže jsem musel jezdit na poloautomat a nohy mě bolej ještě teď (4 dny
po). Na něco takovýho dlouho nevlezu. A to po mě ještě chtěli, abych šel
do finále.
Sobota začala soutěží ve slalomu na starý rozhrkaný
CZ 250. Já se chtěl zůčastnit, ovšem argument, že už bych pak taky nemusel
moct odjet mě od toho odradil. Radek s Pepou to zkusili, prej to byla děsná
šunka a vypadávaly kvalty, takže jsem o moc nepřišel. Potom následovala
klasika, pití piva na čas, pouze s tou obměnou, že se pilo z helmy.
Po poledni byly měřený tréninky, samozřejmě konzerty kapel, bohužel si
nepamatuju jakejch, tahle muzika mě moc nebere a pak zlatý hřeb programu
závod Crash Cars. Opravdu se bylo na co koukat. Tolik zničenejch aut najednou
jsem snad ještě neviděl. Poslední pojízdný auto (Volvo) patřilo pořádajícímu
klubu MC Fighting Storks. Vítězství se ale přiklonilo na jejich stranu
až po dlouhé honičce se Subaru klubu MC Vipers. Byla to fakt drsňárna.
Jeden auťák se například otočil na střechu a nebejt zásahu pořadatelů s
hasičákama, mohlo bejt veselo. Hned po "kreškárách" bylo přetlačování.
Nejvíc se zůčastnilo enduristů, jediný přihlášený se silnicí vyhrál kontumačně,
v kategorii chopper a jawa se nepřihlásil nikdo. Jó, holt pneumatiky jsou
dneska drahá sranda.Večer pak byla muzika, pivo, pečený prase (který jsem
ani neochutnal) a o půlnoci lesby show a ohňostroj. Jo, vlastně ještě jsem
vynechal soutěž pro holky o mobil. Spočívalo to v tom, že nahoře bez hledaly
v kupě pilin pinpongáče.
Jak jsem se ze začátku zmínil, že akce měla komorní
charakter, tak v sobotu večer už to rozhodně neplatilo. Areál praskal ve
švech. Ale zato bylo na co koukat. Například chopper na základě Nortona
500, nebo Jawa 350 s alternátorem ze škodovky a elektronickou výbavou na
úrovni Gold Wingu, nebo, a to mě fakt dostalo, Simson v úpravě chopper.
Ten kluk si s tim fakt vyhrál, myslim, že až se mu jednou dostane do ruky
velká mašina, tak o něm ještě uslyšíme.
V neděli ráno, po těžkém probuzení (teda jak kdo, já byl tentokrát
celkem v pohodě), jsme sbalili stany, umístili se do sedel a vyrazili k
domovům. Rozhod jsem se, že pojedu s bandou směrem na Prahu, a kousek před
ní se odpojim a objedu ji přes Kladno (nemam rád Prahu). Bohužel to nevyšlo,
jelikož jsem žádnou odbočku nenašel a než jsem se stačil rozkoukat, už
jsem byl skoro v centru. Takže osvědčená cesta: Kinského Zahrada, Strahov,
Dejvice, Černý Vůl, Kralupy, Roudnice n.L. a Lovosice. Ani jsem v Praze
nezajel do žádnýho zákazu vjezdu, nebo do jednosměrky, já jsem tak dobrej
:-) . Doma jsem byl asi v jednu, takže jsem ještě stihnul před zařazením
se do pracovního procesu umejt a zkontrolovat mašinu. Celkem jsem na tomhle
vejletě najel nějakejch 550km.
Ještě musim tak nějak celkově zhodnotit sraz, pořadatele, místo konání
apod. Takže asi takhle: byla to naprostá bomba, je vidět, že pořadatelé
to maj už v paži (7. ročník), myslim, že co se mě týče, tak nejlepší sraz
sezóny. Kdo tam nebyl, udělal obrovskou chybu.