Masečín 2000
1.-3.9.2000

Cestu na sraz v Masečíně jsem si trochu protáhnul. Vyrazil jsem už ve středu v poledne z rodných Lovosic směrem na sever, do chatové osady Saň, kousek od Frýdlantu, na chalupu. Odtamtud jsem ve čtvrtek jel přes Jizerky do Vrchlabí, kde jsem přespal v autokempu (za 80,- za noc a to prej mi ještě dali slevu ! ). Cesta teda nic moc, chytil jsem takovej plavák, že auta zastavovaly u krajnice. Já jsem se ovšem nasral, jelikož jsem během těch 50km kvůli dešti už dvakrát stavěl a rozhod se jet dál. No, muselo to vypadat zajímavě, clony deště, auta u krajnice a v tom sprostě nadávající motorkář, rozrážející vodu. Pak jsem celou noc sušil (a stejně neusušil), jelikož mi promokla i kožená bunda. Jediný, co nepromoklo, byly igelitový návleky na kalhoty, ale pod ty mi zateklo vrchem i spodem, takže to bylo stejně jedno. Oblečení mi uschlo vlastně až v pátek, cestou do Masečína.
Z Vrchlabí jsem vyrážel asi v deset, jelikož nejsem žádný ranní ptáče. V rádiu hlásili, že odpoledne bude pršet, tak jsem jel celou cestu na jeden zátah. Dešti jsem skoro ujel. Chytlo mě to až v cca 14:00 asi 1 km od Masečína a to tak, že důkladně. Naštěstí to byla jenom přeháňka, takže kůže nepromokla, jenom rifle.
Vstup do statku MC Fighting Storks jsem přejel, protože nebyl nijak označenej, nicméně na druhý pokus jsem odbočil správně. Odměnou za to mi bylo odlehčení peněženky o 250,- Kč, pásek a razítko na ruku a samolepka na motorku. Po projetí označené trasy od kasy přes pole jsem docela zíral. Žádná velká louka, jako na jinejch srazech, ale bejvalej kravín , přeměněnej na bar, kam se dá zajet s mašinou, před ním na trávníku pódium, vedle místo na stánky a silážní jáma, upravená na závodní dráhu (pouze vyvezením siláže). Pak jsem zjistil, že ješte pod tím je malá loučka, kde se dají postavit stany. Všude prázdno. Myslím, že jsem byl asi tak mezi prvními pěti platícími účastníky. Jelikož jsem tak nějak nevěděl, kde co, jak apod., tak jsem upích motorku před pódium a s pomocí vynálezu jistého pana Bella začal zjišťovat co, kde, kdo, kdy ... . Zjistil jsem, že zbytek bandy dorazí za půl hoďky, takže jsem opravil šrámy, které moje strojovna utržila po cestě (ohnutý vejfuk), a krátkým průzkumem areálu zjistil nejdůležitější informace. (Kde se napouští, kde se vypouští, kde se potom dá chrnět, aniž by na člověka někdo šlapal). Před třetí hodinou zvonivý zvuk dvoutaktů ohlásil příjezd ostatních, tj. Lišáka (J350/360), Pepy (J350/639), Františka (J350/639), Páji (J250 panel.), Marušky (J250 panel.) a Jirky (J350/634). Během odpoledne pak ještě dorazili Bahňák s Bohunkou (J350 asi původně Calif.), Slávi s Evou (policejní litrová Kawa), Ježíšek (J250 kyvna) a Charlie s Máňou ( ? GPZ ?, já se v těch rejžích prostě nevyznám). Stany jsme postavili až úplně dole pod silážní jámou, teda vlastně dráhou, což se druhej den ukázalo jako dobrej tah, stačilo vylézt na okraj jámy a měli jsme skvělý výhled na dění.
První den srazu byl takovej, dalo by se říct, komorní. Moc lidí ještě nedorazilo, takže žádná monstrakce, jako třeba Brouci, člověk měl pocit, že neni na nějaký pouti, ale že je jaksi součástí dění. Začalo to klasicky, muzika, pivo, soutěže. Já jsem se už trochu (trochu dost) zmožen alkoholem nechal vyhecovat k vyzkoušení elektrickýho bejka. Prej jsem se docela dobře držel. Já nevim. Vim, že jsem se držel, pak mě někdo zvedal a pak jsem po čtyřech odcházel. Namoch jsem si levý zápěstí, takže jsem musel jezdit na poloautomat a nohy mě bolej ještě teď (4 dny po). Na něco takovýho dlouho nevlezu. A to po mě ještě chtěli, abych šel do finále.
Sobota začala soutěží ve slalomu na starý rozhrkaný CZ 250. Já se chtěl zůčastnit, ovšem argument, že už bych pak taky nemusel moct odjet mě od toho odradil. Radek s Pepou to zkusili, prej to byla děsná šunka a vypadávaly kvalty, takže jsem o moc nepřišel. Potom následovala klasika, pití piva na čas, pouze s tou obměnou, že se pilo z helmy.  Po poledni byly měřený tréninky, samozřejmě konzerty kapel, bohužel si nepamatuju jakejch, tahle muzika mě moc nebere a pak zlatý hřeb programu závod Crash Cars. Opravdu se bylo na co koukat. Tolik zničenejch aut najednou jsem snad ještě neviděl. Poslední pojízdný auto (Volvo) patřilo pořádajícímu klubu MC Fighting Storks. Vítězství se ale přiklonilo na jejich stranu až po dlouhé honičce se Subaru klubu MC Vipers. Byla to fakt drsňárna. Jeden auťák se například otočil na střechu a nebejt zásahu pořadatelů s hasičákama, mohlo bejt veselo. Hned po "kreškárách" bylo přetlačování. Nejvíc se zůčastnilo enduristů, jediný přihlášený se silnicí vyhrál kontumačně, v kategorii chopper a jawa se nepřihlásil nikdo. Jó, holt pneumatiky jsou dneska drahá sranda.Večer pak byla muzika, pivo, pečený prase (který jsem ani neochutnal) a o půlnoci lesby show a ohňostroj. Jo, vlastně ještě jsem vynechal soutěž pro holky o mobil. Spočívalo to v tom, že nahoře bez hledaly v kupě pilin pinpongáče.
Jak jsem se ze začátku zmínil, že akce měla komorní charakter, tak v sobotu večer už to rozhodně neplatilo. Areál praskal ve švech. Ale zato bylo na co koukat. Například chopper na základě Nortona 500, nebo Jawa 350 s alternátorem ze škodovky a elektronickou výbavou na úrovni Gold Wingu, nebo, a to mě fakt dostalo, Simson v úpravě chopper. Ten kluk si s tim fakt vyhrál, myslim, že až se mu jednou dostane do ruky velká mašina, tak o něm ještě uslyšíme.
V neděli ráno, po těžkém probuzení (teda jak kdo, já byl tentokrát celkem v pohodě), jsme sbalili stany, umístili se do sedel a vyrazili k domovům. Rozhod jsem se, že pojedu s bandou směrem na Prahu, a kousek před ní se odpojim a objedu ji přes Kladno (nemam rád Prahu). Bohužel to nevyšlo, jelikož jsem žádnou odbočku nenašel a než jsem se stačil rozkoukat, už jsem byl skoro v centru. Takže osvědčená cesta: Kinského Zahrada, Strahov, Dejvice, Černý Vůl, Kralupy, Roudnice n.L. a Lovosice. Ani jsem v Praze nezajel do žádnýho zákazu vjezdu, nebo do jednosměrky, já jsem tak dobrej :-) . Doma jsem byl asi v jednu, takže jsem ještě stihnul před zařazením se do pracovního procesu umejt a zkontrolovat mašinu. Celkem jsem na tomhle vejletě najel nějakejch 550km.
Ještě musim tak nějak celkově zhodnotit sraz, pořadatele, místo konání apod. Takže asi takhle: byla to naprostá bomba, je vidět, že pořadatelé to maj už v paži (7. ročník), myslim, že co se mě týče, tak nejlepší sraz sezóny. Kdo tam nebyl, udělal obrovskou chybu.



Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.