Severní Čechy
9.5. - 12.5. 2002
Celou akci plánoval Kubrt už kdysi dávno v zimě. Pak to nějakou dobu vypadalo, že to padne,
ale naštěstí se našlo dost zájemců, tudíž se jelo. Začátek byl ve středu v Jesenici, tam já jsem
ale nebyl. Odtamtud vyrážela banda ve složení: Kubrt (J250 Tempo), Romixx a Lenka (Kawasaki Z500),
Franta (J350/354) a Béža s Lenkou (Suzuki 250 ?).
Já, Tomáš (J350/640) a Pavel_KK (J250 Panelka) jsme je dohnali ve čtvrtek večer v kempu Malá Skála.
To už tam Kubrt nebyl, jelikož byl odvolán do práce. Pavel nás taky opustil, jelikož musel do školy,
či co, no a my zbývající jsme se odebrali oslavit šťastné shledání do hospody.
Ráno se moc nevydařilo, jelikož se mi do kufru rozlil benzín z vařiče a nejenom že rozleptal
plastové obložení dna, ale hlavně se mi nasáknul do koblih, co jsem měl k snídani, takže jsem
pak celej den vypouštěl benzínové výpary a nebylo mi zrovna dobře od žaludku. Nicméně počasí bylo perfektní,
takže jsme se rozhodli vyrazit na slet chatu bikes.cz do Mělníka (bez Béži a Lenky, ti zůstali v kempu). Cestou jsme navštívili hrad Trosky
a vojenské muzeum dole ve vesnici. Obojí celkem stálo za to. S tim srazem v Mělníce to ale už tak
skvělý nebylo. Shodli jsme se na tom, že to byl dost blbej nápad. Nejdřív nás omráčila cena kempu (dva lidi,
motorka a stan na dvě noci 500,-), takže jsme původně zaplacený dvoudení pobyt stornovali a zaplatili si
jenom jedno přespání. Pak jsme zašli do místní hospody a zjistili, že pivo stojí dvacku a cena nejlevnějšího
jídla je tvořená třímístnou cifrou. Mimoto, místní vrchní byl, slušně řečeno, vymatlanej zkurvenej debilní hajzl. (mj. např. si vzal bez pobízení spropitný za donesení jednoho piva 5 korun)
Další věc, která nás zrovna nenadchla, bylo složení bandy, ktará se tam sešla. Většinou úspěšní mladí mužové
na nadupanejch novejch japonskejch sériovkách. Nic proti nim, ale je to prostě jiná liga, i když jsme pak
večer nakonec celkem dobře pokecali (s Matějem (Blackbird) a Petrem (R6), zdravim). Naštěstí byla hned vedle kempu
obyčejná hospoda s bramborákama za 15,- a pivem za 14,-, takže večer byl zachráněn. Tam nás taky našel Jarda (J350/639 chopper) se
slečnou (sorry, ale zapoměl jsem jméno), dorazivší z Jablonce.
Ráno jsme sbalili na černo postavené stany (zaplatili jsme jenom spaní pod širákem, i tak to byla pěkná pálka) a
vyrazili na obědnanou snídani. Jednalo se o housku, pár koleček salámu a sejra, máslo a čaj. Původně domluvená cena byla
40,-, ale když jsme šli platit, tak jsme se dozvěděli, že cena je už 60,- a že jsme pěkný socky, když si to co jsme nesnědli
berem v ubrousku k svačině. To už fakt nezbylo než se vypařit. Takže bacha na kemp v Mělníce, jsou to hajzlové největší.
Stačit koloně zmrzlin jsme se ani nepokoušeli. Rozloučili jsme se, nechali je odjet a vyrazili v klidu svou vlastní trasou.
Nejdřív jsme jeli do Ralska, kde jsme si na letišti vyzkoušeli postupně navzájem všechny stroje a očíhli bývalý vojenský prostor.
Pak jsme se vyplazili na Ještěd, oproti očekávání jsme nikdo nezadřeli. Tam jsme vyfásli samolepku, nalepili na kufry,
zasmáli se cenám v místní restauraci a splachtili nádhernýma serpentýnama dolů směrem na hospodu Kravín, nebo taky R66.
To je bejvalej kravím, apgrejdnutej na hospodu. Stredem vede silnice, na stranách jsou stoly, na jednom konci je bar, na druhym pódium.
Na mašinách se jezdí dovnitř a parkuje se u stolu. Pěkný to tam maj. Dál jsme valili zpátky na Malou Skálu, jelikož je tam hezky a levno a
vůbec tak nějak dobře. Cestou nás opustil Jarda, jelikož jel odevzdat slečnu domů rodičum a mimoto byl vyslán nakoupit buřty.
Proviant v pořádku přivez a mimoto nám ještě přivez "ukázat" jednoho člováka z Liberce na čopříku EN500 (sorry, ale zapoměl
jsem jméno). Romixx hned čopříka otestoval, až majitely vstávali vlasy hrůzou a následující otázka jestli se chce ještě někdo
svýzt už byla opravdu jenom řečnická. Večer pak buřtíky, dobré vínko z Moravy (Jarda dovez, bůh ví, kde ho vzal) a kecalo se u vohně dlouho
do noci.
V neděli byly na programu Bozkovské jeskyně. Dojeli jsme tam ve strašnym lijáku, abychom se dozvěděli, že nejde proud, dole je nějaká skupina uvízlá
bez světla a dneska už otevřeno nebude. Takže jsme zamířili na Mělník a postupně se rozprchli k domovům.
Jednoznačně jsme se usnesli, že se akce vydařila. Najel jsem asi tak, 550 km. Jedna zajímavá zkušenost: Pájka, vyrobená z kusu mědi a
kusu drátu opravdu funguje. Tomášovo opravenej usměrňovač je toho důkazem. Okruh oprav neproveditelnejch na silnici se zase o něco zmenšil.
pohlednice z hradu Trosky
Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.