Takže od začátku. Koupil jsem ji v roce 1999 za 6000,- . Byla pojizdná (jakž takž), doklady neměla, ty jsem k tomu dostal od úplně jiné motorky. Původní majitel se dokonce pokoušel o jakousi přestavbu, takže tam byly řidítka z dámského kola, nastavená na každé straně o 15cm, světla z 639, předělané sedlo, tachometr z Fiata (!) bez jakéhokoliv krytu atp.
    Po přivezení domů jsem ji projel kolem baráku a začal přemejšlet co teď s tím. Původní majitel ji nastříkal stříbřenkou, přičemž mu jaksi nedošlo, že by mohl aspoň zakrejt světla, nebo z toho smejt bláto, prase jedno, takže první věc byla umytí světel acetonem. Chvíli (asi 5 min.) jsem uvažoval o STK, pak jsem to zavrhnul a začal rozebírat.
    Nejhorší bylo dostat z toho tu strašnou stříbřenku. Pomohl tzv. "Krtek na roury", neboli hydroxid sodný. Řeknu vám, mít v dílně tejden káď s koncentrovanou žíravinou, no, nebyl to dobrej pocit, nicméně plechařina byla čistá, co bylo poškozený, nebo zfušovaný, to jsem opravil, stříknul jsem na to fixírkou ( ! ) modrej lak a zas to jakž takž vypadalo k světu.
    Motor. Půlit či nepůlit, to je to, oč tu běží :o) . Konečný verdikt byl nepůlit. Takže jenom vyčistit, zkontrolovat, vyměnit futra pístních čepů, nabarvit válce, nasadit hlavy a...problém, hlavy byly samá stříbřenka. Karter jsem odřel, válce nalakoval, ale co s hlavama. Hydroxid, to je vono. No, neni. Hlavy mi to pěkně oleptalo, já si totiž neuvědomil, že je to hliník. Takže vada na kráse, nicméně závity na svíce to přežily, spalovací prostory taky, takže v pohodě, akorát ten vzhled :o(
    Rám a kola, no, to byl taky bombónek. Rám ne, ten jsem jenom vyčistil, obrousil a nastříkal, ale ty kola. Jeden rezatej flek, vedle druhého, šmajdalo to, házelo to atp. Ráfky jsme pomocí základního nástroje, hodně velkýho kladiva, srovnali, kola vycentrovali, pak jsem je pracně obrousil, dráty a středy zamaskoval a stříknul je na černo. Kdepak by mě tenkrát napadlo, že se to dá taky rozplíst :o)
    Sedlo jsem si ušil nové, přední nižší, tandemové vyšší, s knoflíčkama a měkčí vycpávkou.
    O ostatních věcech, jako např. řidítka, hefty, bovdeny, vejfuky, kolena, stupajdy atd. ... se ani nezmiňuju, to by bylo na další stránku. Zrovna tak se nezmiňuju o výměnách ložisek, gufer, mazacích náplní a podobných spotřebních věcí.
    Pak už zbejvalo jenom dodělat pár drobností, jako např. natahat fungl novou eletriku, vyrobit blikny (z obrysovek z náklaďáku), složit to dokupy vyzkoušet, dojet na STK, vystát frontu na DI a vzhůru na silnici.
    Vlastně jsem ještě zapoměl na předstupačky. Já je namaloval, děda vyrobil a v místní  svářečský škole mi je svařili. Na STK se na ně jenom mrkli, zeptali se, jestli nedrhnou o blatník a v pohodě. Na blatníku od nich byly dvě asi půl cenťáku hluboký rejhy :o)
    No, takže to by jezdilo, papíry v pohodě a co teď s tim. Vylepšit ! První byla opěrka pro spolujezdce. Stará kancelářská židle přišla o opěrátko, čtyřma šroubama jsem to chytil na podsedlový rám a byla opěrka jak vyšitá. Pak to chtělo nosič. No problem. Pár trubek, naohybat, svařit, nalakovat, namontovat. Paráda, až na to, že se to na dýlku nevešlo do garáže, tak jsem ho udělal sklápěcí.
    Stavět motorku, která ma suchou hmotnost metrák a půl na centrál, to neni nic příjemnýho, a to nepočítám, že člověk vypadá jak magor. Jo mít tak policajta, hezky ho vždycky elegantně jednou nohou vyklopit a ležérně opřít mašinu. Tak jsem vykoumal, kam ho přidělat, namaloval, připravil materiál, děda mi to svařil a bylo hotovo. Tý motorce to dost přidalo i na vzhledu. Přece jenom, mašina opřená o policajta vypadá dospělejš, než když stojí na centrálu.
    Při přehrabování se v garáži jsem jednoho zimního dne našel dvě pěkný chromovaný mlhovky, ze starýho dobrýho Wartburga. Jako by byly na tu motorku dělaný. Stačilo vyrobit patice na 6V žárovky, opravit paraboly a namontovat. Bohužel, svítit trvale by to vydrželo asi tak 10 min, pak by mě opustila baterka, takže jsem je zapojil jako světelnou houkačku.
    Tou dobou jsem si ještě myslel (jak se později ukázalo, zmýlil jsem se), že na té motorce nebudu jezdit sám, tudíž bylo nutné nějak zvětšit úložný prostor (přece jenom, kaslik pod sedlem je dost malo i pro jednoho :o) ). Řešením byly kufry. Vyrobil jsem dřevěnou pozitivní formu, udělal otisky, slepil je dohromady, nechal udělat hliníková víka se zámkama a začal uvažovat, jak to na tu motorku přidělám. Původní idea byla: Jeden kufr napevno pro mě a jeden sundavací pro spolujezkyni. Tou dobou ale došlo k pár změnám :o( , takže jsem klidně mohl oba kufry namontovat napevno. Tudíž jsem udělal pevné závěsy na boční vzpěry nosiče. Trochu se to vlní, ale drží to dost dobře.
    Asi tak v půlce zimy, kde se vzalo, tu se vzalo, v peněžence se mi objevilo stipendium a bylo jasné, že motorka bude mít vánoce. Pod stromečkem měla: ráfky, dozadu širší, dvoucívkový regulátor dobíjení (regler), blinkry, dopředu z 639, dozadu ze Simsona, baterka 14Ah, místo stávající 6Ah, a spoustu drobností, jako např. páčky na řidítka atp. . Pak jsem začal řešit co s tim. Kola mi přepletli v Motoservisu Fišer v Usti n.L., dali mi tam nerez dráty a chromované niple. Regler jsem nacpal do kasliku k baterce. Jelikož jsem šikovnej, tak se mi tam vešel, ačkoliv v každém motoservisu tvrděj, že se nevejde :o) Blinkry jsem namontoval dopředu na spodni brejle a dozadu na kufry, které jsem mezitím vykytoval a nalakoval.
    Další na řadě byla nová výfuková kolena. Ty jsem koupil a namontoval už těsně před začátkem sezóny 2000. Jedno bylo od p.Hadrávka a jedno od p.Musílka a obě úplně stejně netěsnily. Zkoušel jsem to řešit azbestovou šňůrou, ale nic moc. Nakonec se je podařilo utěsnit až asi v půlce sezóny, když mi někdo věnoval trochu vysokoteplotního silikonu.
    Na začátku sezóny na zahajovačce jawaklubu se mi podařilo zrušit jednu mlhovku, takže jsem je odmontoval obě a na jejich místo se přesunuly blinkry.
    Díky zmíněné vysekávce jsem taky začal pociťovat potřebu padacích rámů. Po dlouhém (a namáhavém :o) ) přemýšlení jsem vykoumal, že využiju stávající předstupačky a dopním je jenom rámem ve tvaru obráceného hranatého U. Namaloval jsem to, děda mi to v učilišti naohybal a svařil, já to hodil do laku a namontoval.
    Cestou na sraz v Sekeřicích mne začaly opouštět zapalovací cívky. Přece jenom, po 32 letech služby už na to měly právo :o), následovala jejich výměna za nové. Zároveň jsem pro sichr vyměnil všechno od kladívek a kondenzátorů až po svíčky.
    Po Sekeřičích jsem se rozhodl, že by nebylo od věci, moct si občas na motorce poslechnout rádio, nebo nějakou kazetu a začal vymejšlet něco jako motorádio (od slova autorádio). Základem byl walkman, schovaný v suchu pod bundou a spojený kabelem se zesilovačem, umístěným v krabičce na řidítkách. Reprobedny jsem namontoval zeshora na padáky. Výsledek ovšem nic moc. Odrušit to a vyždímat z toho takový výkon, aby to bylo slyšet za jízdy je skoro nadlidský úkol. Ale během čekání v kolonách, u závor, nebo večer u stanu atp. to fungovalo (v době kdy tohle píšu pořád ještě funguje) docela dobře.
    Po příjezdu ze srazu Motobrouků v Chlumci n.C. mi vybylo par volných dnů, tak jsem se opět vrhnul na motorku (zlý jazykové tvrdí, že trávim v garáži většinu života, není to pravda, asi jenom polovinu (tu druhou polovinu spim :o) ). Nelíbilo se mi umístění zesilovače, takže se přesunul na padací rám pod levý reproduktor, přibyl kastlík na láhev s olejem, pod pravým reprákem, široké sklápěcí předstupačky, z boku na padácích a to nejdůležitější, fungl nová palubka. Starý mechanický tachometr z Fiata už mi přestal vyhovovat, takže ho nahradil digitální tachometr, umístěný v malém plechovém krytu na horních brejlích, společně s kontrolkama. Njehorší bylo vyrobit estetický doplněk palubky, asi 3 cm velký odznáček s logem Jawy, jelikož jsem si usmyslel, že ho vyleptám z hliníkového plechu. Nicméně podařilo se. Poslední změnou, kterou jsem ještě stihl před srazem v Masečíně bylo prodloužení výfuků, aby mi kapky přepáleného oleje nešly rovnou na kufry (teď musej oklikou :o) ).
    Takže tím bych asi zakončil popis součastného stavu, tj. stavu na konci sezóny 2000. Co chystám do budoucnosti? Chtěl byl trochu poladit motor, dynamo nahradit alternátorem, bezkontaktní zapalování, dopředu kotoučovou brzdu, třetí zamikatelnej kufr na nosič, plexištít, hezčí řidítka, dopředu hluboký blatník a samozřejmě nový lak a airbrush na nádrž. Co z toho se mi podaří zrealizovat do jara, to je ve hvězdách.

Tak máme půlku března a mašina pořád stojí v garáži. Nicméně už se to rýsuje. Konečně přišlo přední kolo. Sice po skoro třech měsících, namísto slibovaných třech neděl, ale aspoň že už je doma. Motorka je docela poskládaná dohromady, kromě řidítek a části eletriky, v podstatě od nádrže dopředu neni ani drátek. Bohužel jsem nestihnul lak a přední blatník, takže letošní sezónu musí Babča prežít ještě oděna v nebeské modři a s původnim blatníkem, lehce upraveným na nové šavle.

    Pokusil jsem se taky o obrázek na nádrž. Bohužel ne technikou airbrush, jelikož si se stříkací pistolí moc netykám, ale normálně ručně štětcem.

Přidávám opět jeden odstavec. Kalendář hlásí 26.3. 2001, je pondělí. Před třemi dny, v pátek, byl slavný den. Motor mého pekelného stroje se po půlroční odmlce opět roztočil, produkujíce obvyklé množství hluku a modrého dýmu. Vzhledem k ucházející kapalině z přední brzdy jsem nejezdil nikam daleko, jenom jsem párkrát objel blok, nicméně, JEZDÍ TO ! A tady je pár postřehů: SAVA na předním kole se zdá být dobrá. Zahamtnul jsem obě brzdy, zadní kolo, obuté v Barumce, bržděné obyčejným bubnem se bloklo, předek držel, ačkoliv tlumiče se potopily dost hluboko, takže jsem brzdil opravdu dost ostře. Rozdíl mezi bubnem a kotoučem ani snad nebudu popisovat, to samé původní tlumiče vs. tlumiče z 639. VAPE vypadá, že bude šlapat dobře. Jiskru to hází i při pomalém prošlápnutí, skoro navzdory fyzikálním zákonům. Motor citelně líp reaguje na plynovou rukojeť, což přičítám vykorkování kliky. Co se vzhledu týče, podle mě to ještě není ono, ale na ulici se za mnou ohlídlo lidí docela dost, někteří se dokonce zastavili a nepokrytě zírali :o) Možná si jenom řikali : "Sakra, jaktože to jede?" :o)

    Srpen 2002. Mašina má za sebou Jawajízdu a Francii (asi 7000 km), klepe to furt stejně. Seru na to. Ale asi v zimě pro sichr vyměnim ložiska na klice. Dokončil jsem PAVa. Má světla na zahrádce, sdružený blikny a brzdový s obrysovejma. Blikny žárovkový, zbytek LED.

    Z padacího rámu zmizely repráky a zesilovač, místo nich tam jsou dvě světýlka.

---

    Březen 2003. Už to zas jezdí Kompletní sekundární převod je novej. Odpojil jsem PAVa a namontoval zpátky kufry.

---

    Duben 2003. Po první vyjížďce mě naštval boční stojan (policajt) natolik, že jsem ho uříz a posunul o cca 20 cm blíž k těžišti.
   Na bowden ke karburátoru jsem připojil ještě jeden a na levém padáku mám páčku od přehazovačky, kterou se dá jakž takž nastavit vyšší volnoběh, v případě potřeby.

---

    Červen 2003. Definitivně mě opustily zadní tlumiče. Měly výraznej problém s udržením oleje (asi se někde nastydly). Nahradil jsem je novejma, přičemž jsem zvolil české plastové, poněvadž turkum nevěřim a mimoto plast nerezne.
    Potkala mě zajímavá závada. Vyčistil jsem okolí spojkovýho automatu a alternátoru od šmíru a jakž-takž utěsnil spojkovou tyčku. Po 500 km mi začla jít spojka výrazně ztuha, občas nešla vůbec vypnout. Myslel jsem, že se zadírá bowden, tak jsem ho vyměnil - nic. Až jsem nakonec přišel na to, že se nemaže vypínací mechanizmus a zadírá se. Pár kapek oleje to spravilo :)

---

    Leden 2004. Na Jawajízdě motorka silně ztratila výkon a válce začly běhat výrazně každej jinak. Celej podzim jsem špekuloval co s tim je, až jsem na to možná přišel. V jednom vejfuku byly 3 přepážky, v druhym 4. Tak jsem doutníky rozříz, ulámaný přepážky dal na svý místo a jednu, která stejně nemá význam díky zkrácení píšťal jsem provrtal (8 8mm děr). Zavařaný vejfuky jsem natřel Hammeritem. Trochu jsem to přehnal, takže mám vejfuky s krápníkovou výzdobou :)
   Ještě to bude asi chtít překroužkovat a vyměnit gufero na straně u primáru.
   Momentálně tmelim převařenou (rozšířenou) nádrž. Nezničil jsem si původní, ale jednu už těžce dorasenou, kterou jsem koupil o Teepeeho za pár piv. Svařování bylo docela náročný. Než jsem to dodělal, tak se mi několikrát oloupal nos :) Zevnitř jsem těsnost svarů pojistil naředěným probarveným epoxidem a ještě nitroemailem.

---

    Duben 2004. Tak už to zas jezdí. Vyměnil jsem obě gufera a pístní kroužky, namontoval upravený vejfuky a motor se docela zlepšil. Otázka je na jak dlouho. Hammerite na vejfukách těžce žloutne, ale zatím drží.
   Celá motorka je nalakovaná modrou akrylkombinací Colortex Extra (na základ Synorex Extra), odstín Královská modř. Dal jsem většinou na původní zabroušenej lak asi tak 3 až 7 vrstev základu a na to tři vrstvy vrchního laku. Všecko je to stříkáno fixírkou. Nakonec bílý linky. Vypadá to docela slušně.
   Rozšířená nádrž začíná dělat problémy. Vpravo nahoře vedle uzávěru se na švu objevily puchejřky na barvě. Asi ji budu muset zas sundat a znova prolejt epoxydem.
   Přes zimu jsem upravil pár detailů. Blinkry jsem přesunul z kufrů na nosič a kufry udělal odendací a zas tam dací. (Terminus technicus "odendací a zas tam dací" zazněl poprvé na přednášce Zbraňové systémy na ČVUT FEL v roce 2000, týkal se demontovatelného kontejneru s kulometem na L159 ALCA) Prodal jsem PAV, nějak mě tento způsob přepravy bagáže nenadchnul.

---

    Říjen 2004. Motorka stojí v garáži. Po bouračce v Estonsku je hnutej rám a má pár dalších šrámů. V rámci "válečných reparací" :) jsem dostal od Vojty rám, Deadman mi věnoval novej kryt na řidítka (pánové díky vám). Rám jsem flexou přizpůsobil svým představám, na svaření dohromady ještě nedošlo. Pokud všechno půjde jak má (hlavně co se týče přítoku financí), tak bych chtěl do jara opravit tu velkou nádrž, převařit na rámu jinak uchycení stupaček a použít sklápěcí (potřebuju stupajdy krapítek níž, mam moc dlouhý nohy), dát novej karbec (stávající je těžce vyběhanej), dopředu by mělo přijít větší kolo (18tka, nebo 19tka), nalakovat kufry na černo a koupit a namontovat plexi. S úpravou stupaček se asi sveze i vyztužení rámu pod motorem a přemístění bočního stojanu. Na jaře se uvidí co vyjde a co ne, co jsem se zapojil do pracovního procesu tak nemam na nic čas :(

---

    Únor 2005. Motorka je úplně do mrtě rozebraná. Pustil jsem se do výměny rámu a s tim se svezou některý další opravy a úpravy. Koupil jsem stupačky z Dandyny, trochu jsem je převařil. Při té příležitosti jsem úplně předělal přichycení stupaček k rámu. Tyč na který držej je přivařená napevno. Následně jsem nechal opískovat a nalakoval rám. Bohužel při montáži kyvky se mi podařilo zničit čep a následně i kyvku, takže jsem jí musel rozřezat a použít původní. Dosedací plochy na rámu to taky neudejchaly, ale jakž takž jsem je vyvařil. Vyztužil jsem nosič a dal jsem na něj lepší konektor k blinkrům.
Koupil jsem přední osmnáctku ráfek a nechal jsem do něj naplést původní střed. Do blatníku se to vejde úplně perfektně, což mě potěšilo, protože po tom debaklu s čepem kyvky bych to už asi rozkopal :)
Vyčistil jsem motor a zkontroloval stav. Jak motor tak i převodovka se zdají být o.k. Při té příležitosti jsem dal novej karburátor. Jelikož je ze 634, musel jsem udělat nástavec na přeplavovací kolík.
Chtělo by to něco provést se stojánkem. Stávající je ouzkej, moc nízkej a má moc krátkej čep. Zatím jsem alespoň udělal na rámu druhé oko na pružinu, takže stojan bude drženej dvěma a ne jednou (to vedlo na křivě vyběhaný uložení)

---

    Duben 2005. Takže je po zahájení sezóny a tudíž je možno bilancovat. Bohužel to má jednu zásadní vadu na kráse. Z moto S+P ještě nepřišlo plexi, bude až v půlce května :(
Přední kolo vypadá velice dobře. Narozdíl od původní šestnáctky pěkně vyplňuje blatník, a tudíž nevypadá jak dítě v tátovejch kalhotech. Bohužel je tam znatelný úbytek účinnosti brzdy.
Nádrž po zralé úvaze zůstala původní. Ta velká má sice své výhody, ale přece jen, benzín je potvora a já nemám chuť následovat Jana Palacha.
Po velkém boji kleští proti pružinám se podařilo nasadit stojan se dvěma pružinama. Je to o moc lepší, co se stability tejče. Pro 18tku přední kolo byl krátkej a tak jsem ho nastavil kouskama hliníku pod patkama.
Kufry jsou natřené matnou černou barvou. Jejich přichycení k nosiči bohužel nese trvalé následky oné havárie v Estonsku a pravý jde poměrně špatně sundavat.
Stupačky jsou perfektní. To byla dobrá volba. Musel jsem kvůli nim změnit tvar pedálu brzdy. Při té příležitosti jsem zrušil jeho výztuhu armovacím drátem (autor předchozí majitel) a vyztužil ho elegantněji, uzavřením jeho C profilu páskem oceli. Při seřízení brzdy se ukázalo, že páka s tisícihranem na pedálu při ideálním seřízení naráží do motoru. Řešení: radikální řez flexou a COčko.
Karburátor trochu zlobí. Nedovírá plovák. Na zahajovačce Jawaklubu jsem díky tomu měl spotřebu kolem 6l/100km. Nic moc. Mimoto jsem si ještě udělal několikrát ostudu, když mi uchlastaná motorka nešla nastartovat. Zabrousil jsem dosedací plochy ventilu, snad to bude v pořádku.
Dost mne pozlobily i zadní tlumiče. Letošní zahajovačka byla vlastně mojí první delší jízdou bez bagáže od jejich výměny. Ke konci cesty už jsem nevěděl jak si sednout. Doma jsem je nekompromisně nastavil na měkko.

---

    Květen 2006. Koukám, že jsem to tu hodně zanedbal. Ono se ale nijak moc nestalo, protože na Panelce není žádná změna. Plexi jsem nakonec nekoupil. Karburátor chodí už bez problémů. Před loňskou Jawajízdoü jsem nalakoval horní kufr a předělal v něm světla a blinkry na diody. Letos v zimě jsem jen vyměnil oba řetězy. Bohužel na jaře jsem nenastartoval, opustil mě bezkontakt VAPE. Byla to smůla hned dvojitá, protože tu starou sadu co jsem tam měl už nevyrábějí, takže nestačilo nahradit vadný stator. Musel jsem koupit rotor, stator, cívku (spínač), snímač a montážní sadu. Do Jawajízdy ještě musim nějak zařídit technickou.