pařba u Romixxe a Lenky
8.11. - 9.11. 2003
Běžně články o takovýchto malých akcích nepíšu, ale tahle byla poměrně zajímavá díky datu konání.
Jednalo se o mejdan u příležitosti nového baráku Romixxe a Lenky. Začínalo se už v pátek. Já jsem nechtěl jet, protože v pátek večer jsem měl ještě odmontovaný karburátor z motorky (nešel seřídit volnoběh) a nejbližší odvoz autem by byl s Kubrtem z Prahy, což je poněkud z ruky.
V sobotu dopoledne jsem vyměnil svíčky, což nepomohlo. Tak jsem namontoval úplně jiný karburátor. Najednou to šlo, tak jsem motorku tak jak byla (bez krytu airboxu a karbece) uklidil a že to odpoledne zkusim seřídit. Odpoledne se mi nějak nechtělo jezdit, tak jsem se pustil do práce na autě. Kolem třetí volal Jarek, že jede do Malesic a jestli nevim kde tam ten barák maj, což jsem nevěděl, ale dozvěděl jsem se, že jede i Jarek (nakonec nejel), což nahlodalo moje rozhodnutí nejet. Chvíli jsem ještě kutil v dílně a přemejšlel, jestli jo, nebo ne, pak jsem praštil s nářadim a rozhod se že pojedu. Přimontoval jsem na odstrojenou motorku aspoň stupačky a vyrazil pro benzín. Celkem to jelo, takže bylo rozhodnuto.
Když jsem kolem čtvrté odjížděl, tak bylo ještě světlo, svítilo sluníčko, pohoda. Asi tak 40 km před Plzní se ale setmělo a začala zima. To už bylo horší. V šest jsem se objevil v Plzni, po menším bloudění a hledání Malesic. Rozhod jsem se, že takhle to asi nepůjde, dal jsem si na benzínce kafe a bagetu a poslal SMS Romixxovi a Lence. Bez odpovědi. Tak takhle to taky nešlo. Tak jsem se optal místních a po půl hodině jsem úspěšně tu prdel světa našel. Telefonát Romixxovi potvrdil, že jsem intuitivně zastavil před jeho barákem, takže jsem byl u cíle.
Večer se zakalilo v místní hospodě, pak na baráku, pak se kecalo ... pohoda. Dozvěděl jsem se, že jsem bohužel přijel pozdě, že hlavni kalba byla z pátku na sobotu, ale i tak to bylo dobrý. Naučil jsem se od Vlčáka pít Tequilu na smrťáka. Pro neznalé se o nově nabytou zkušenost podělím: Špetka soli se nasype na hřbet ruky a šňupne se, citron se kápne do oka, pak člověk našmatá panáka a kopne ho do sebe :)
To nejhorší přišlo ráno. Menší kocovina, možná ještě zbytková opice, venku mlha, všude policajti (akce Kryštof II) a já musel vyrazit, protože jsem se dohod s Kokodýlem, že se u něj stavim a odpoledne jsem měl ještě nějaký jednání doma. Vyjel jsem ještě v pohodě bez nemoku s tim, že se ta mlha zvedne a policajtum se vyhnu po okreskách. Mlha se nezvedla, naopak klesla a zhoustla tak, že jsem si musel vzít nemok. Po těch okreskách jsem se nemoch pořádně rozjet, zaprvé kvůli známému faktu, že na našich silnicích silničáři s oblibou líčí na mamuty a za druhé proto, že jsem skoro nic neviděl. Každých pár km jsem musel zastavovat, abych si zahřál ruce (a to mám kryty řidítek a jel jsem v lyžařských rukavicích s termoizolační vložkou). 70 km jsem jel asi tak tři hodiny. Mlha se zvedla až těsně před Kralupama, kde jsem Kokouše stejně nezastihnul, takže jsem to vzal nejkratší cestou na dálnici a domů.
Přesvědčil jsem se, že jsem ještě větší drsňák, než jsem si myslel, protože jsem z toho něměl ani rýmu :) Cestou jsem to tipoval minimálně tak na zápal plic, chřipku a angínu. Najel jsem 360 km, přičemž normální cestou by to dalo asi tak 260 km :)

Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.