Cestování na dvě doby
4.díl
David "Davy" Pleskot
www.volny.cz/david.pleskot


  Pokračování minulého dílu.

Co s sebou

  Pokud možno nejlépe samozřejmě všechno, co by mohlo být potřeba. To ovšem může být problém, pokud nevlastníte nákladní motorku. Bohužel všechno co by mohlo být potřeba s sebou vézt prostě nejde a proto je dobré se zamyslet nad tím co vybrat. Nemá např. cenu brát s sebou stahovák na primární řetězové kolečko, pokud neumíte ani otevřít motor. Naopak i za takové situace může být vhodné vzít s sebou náhradní vidličky do převodovky, protože nářadí mají v každém servisu, díly většinou ne. Samozřejmě, opět je tu kritérium s nejvyšší důležitostí - délka cesty.

  Nářadí by jste měli mít takové, aby jste zvládli všechny servisní úkony, na které stačíte. Základní výbavou motorky by měla být sada nářadí. Pokud na stroji nemáte úpravy, je tato sada dobrý základ. Ušetří vám obíhání stroje a zjišťování velikostí šroubů a matek, protože obsahuje všechny potřebné nástroje. Pokud zmíněnou sadu nevlastníte, dá se občas zjistit co obsahovala v manuálu.
  Obecně se při výběru nářadí můžete řídit tímto seznamem:   Materiál a náhradní díly potřebné na delší cestu, to je námět častých diskusí. Vyberte si z následujícího seznamu podle toho, jak důvěřujete svému stroji.   Dál by vám rozhodně neměla chybět lékárnička. Na delší cestu je dobré základní povinnou lékárničku trochu dovybavit. O tom bude zmínka v kapitole o výstroji a výzbroji jezdce.

Běžné závady a jak na ně

  Pro účely téhle kapitoly předpokládejme, že motorka je v dobrém stavu a než došlo k závadě, tak byla plně funkční. Tím odpadají závady tipu prokluzující spojka - lamely jdou "plech na plech", zablokovaná brzda díky vařící se kapalině atp. Také si dovolím vynechat triviální věci typu zavřený palivový kohout. Podle Murphyho zákonů se pokazí vše co se může pokazit. Já v zájmu šetření času čtenáře nepůjdu až na takový rozsah, zmíním jen běžné závady.

  Motor je nejsložitější konstrukční celek a proto je také nejčastějším zdrojem poruch. Pokud nedojde k mechanickému poškození, postupuje se podle pravidla: Musí být co zapálit a musí být čím zapálit. Pokud dojde k mechanické poruše, bývá to okamžitě patrné. Nejčastější takovouto poruchou je zadření, často spojené se zapečením pístních kroužků. Tomuto problému se dá úspěšně předejít správným záběhem motoru, naopak špatným záběhem, nebo špatně udělaným výbrusem si o ní přímo říkáte. Raději si vždy nechte dělat výbrus spíš volnější, než těsný. Pokud se vám už zadřít podaří, je to problém, ale nemusí to znamenat konec cesty. Vždy záleží na rozsahu poškození. Malé, dalo by se říct varovné, "kousnutí" vyřešíte zastavením na zchlazení motoru a opatrnější jízdou. Pokud dojde k zastavení, nebo dokonce zablokování motoru, je dobré sundat hlavu a válec a podívat se na rozsah poškození. Lesklá místa na pístu, tzv. zrcátka, se opravují zdrsněním pomocí smirkového papíru. (pozor na odpadající brusný materiál, nesmí se dostat do motoru) Na lesklé ploše se jinak nedrží olejový film a došlo by k zadření znovu. Poškozené pístní kroužky je dobré vyměnit, poškozené drážky kroužků se opravují jehlovým pilníčkem, nebo pilníčkem na nehty, příp. proškrabáním pomocí kousku starého kroužku. Pístní kroužky se musejí v drážkách volně pohybovat. Natavený materiál pístu na válci je nutno odstranit. Nelekejte se ani výrazného poškození pístu, např. nasátým cizím tělesem. Pokus se vám podaří namontovat alespoň jeden pístní kroužek a nedojde k destrukci klikového mechanizmu, je motor schopen alespoň omezené funkce. Při cestě do Francie v roce 2002 jeden člen naší bandy zadřel motor J350/634 4x za jeden den a to dost destruktivním způsobem. Po opravě dokázal bez problémů dojet z Normandie domů cestovní rychlostí do 80 km/h, přičemž si ještě cestou "dal" rakouské Alpy.
  Příčinou zadření správně zaběhnutého motoru bývá přehřátí vlivem jeho přetížení, nebo chudá směs. Příčinou ochuzení směsi bývá voda v karburátoru, která vytvoří bublinku na trysce. Pokud máte podezření na vodnatý benzín, dejte do nádrže půl deci lihu, nebo metanolu. Naváže vodu na sebe a nedovolí jí usadit se v plovákové komoře.
  Montážní postupy, spojené s opravou zadření nejsou nijak obtížné. Pístní kroužky se montují a demontují pomocí třech plíšků, kterými se překryjí již namontované kroužky, nebo prázdné drážky a kroužek se po nich nasune na své místo. Válce mají ve spodní části kónickou část, ulehčující zasunutí pístu s kroužky do válce. Je nutno pouze dbát na umístění zámků. Pokud z nějakého důvodu musíte demontovat pístní čep, dejte při jeho vyklepávání pozor na riziko ohnutí ojnice. (odpovídající přípravek většinou není k dispozici) U jehlových ložisek bez klece se dá často použít jako tzv. falešný čep, zabraňující vypadání jehliček, patice žárovky. Po opravě zadřeného motoru nastavte jehlou v karburátoru bohatší směs a snažte se motor zatěžovat co nejmíň (tzn. často řadit).
  Pokud k mechanické závadě nedošlo a svíčky hází jiskru ve správném okamžiku může mít neochota motoru k výkonu své funkce dvě příčiny. Vadné svíčky, nefungující pod tlakem ve válci - vyměnit, nebo něco ucpaného mezi nádrží a válcem. Nejčastěji to bývá palivový kohout. Pozor na poměrně častou závadu - ucpaný odvzdušňovací otvor ve víčku nádrže. Motorka vždy chvíli jede a pak dojde palivo (podtlak v nádrži). Po chvíli jde zas normálně nastartovat. Jak se čistí karburátor je popsáno v kapitole o přípravě motorky. Pozor na již zmíněnou vodu v karburátoru. Je vidět v plovákové komoře, nebo v palivovém filtru.
  Zapalovací soustava se kontroluje jako každá jiná el. soustava od spotřebičů (svíček) ke zdrojům. Funkci svíček bohužel nejde kontrolovat pod tlakem ve válci. Vadná svíčka totiž, jak už bylo výše řečeno, obvykle po vymontování jiskru hází. Než přistoupíte k demontáži svíčky je vhodné vyzkoušet jestli je napětí na konci VN kabelu na fajfce. K tomu se dá použít nová spolehlivá svíčka. Pozor, pokud se svíčka nebude dotýkat kostry a budete se jí dotýkat vy, dostanete pořádnou ránu (a nebo nedostanete a v tom případě víte, kde je závada). Pokud není jiskra na fajfce, ani na konci kabelu ani po jeho výměně a máte bezkontakt, tak většinou končíte a je potřeba vyměnit blok zapalování, jen u soustav s napájením ze sítě motorky může být ještě chyba v napájení od spínací skříňky. Naštěstí se to stává málokdy. Pokud máte kladívka, nebo nějakou náhradu kladívek (např. optickou závoru LUPE), pokračujte v kontrole na primáru cívek (žárovkovou zkoušečkou). Pokud se tam objevuje správné napětí (jednou, příp. dvakrát za otočku sestupná hrana z plného napětí baterky na nulu) a na konci kabelu není jiskra ani po jeho výměně, je nejspíš vadná cívka. Když na primáru cívek není napětí, můžou být na vině kladívka, nebo je problém ve spínačce a za ní směrem k baterce a generátoru. Rozhodující je, zda je napětí proti kostře na svorce cívek (cívky), která je připojena ke spínačce. Pokud ne, je problém ve spínačce a dál, pokud ano, jsou na vině kladívka, nebo kabely k nim. Častý zdroj poruch u kladívkového zapalování jsou kondenzátory. Pokud se zapalování chová jak by nemělo a vše se zdá být v pořádku, je problém v nich. Odcházející kondenzátor poznáte podle silného jiskření na kladívku.
  Pokud přestane plnit svou funkci spojka, bude to patrně přehřátím. Stačí chvíli počkat a vše bude zas v pořádku. Také ale může provozním opotřebením vyvstat nutnost seřízení. To je vždy pro daný typ popsáno v manuálu. Obecně se nejprve seřídí šroubem v motoru poloautomat (vačka by měla být co nejtěsněji u raménka, ale nedotýkat se ho) a potom se nastaví šroub na bowdenu tak, aby při sepnuté spojce bylo lanko volné.
  K poruše převodovky by u dobře připravené motorky nemělo dojít. Pokud přece jen dojde, postupujte podle kapitoly o přípravě motorky v předchozím dílu.
  Elektrika není nijak záludná, pokud se postupuje systematicky. Teoreticky jsou dvě možnosti: Postupovat od zdroje ke spotřebiči, nebo, jak už bylo zmíněno u zapalovaní, od spotřebiče ke zdroji. Nezapomeňte "podezřívat" kromě prvků elektrické výzbroje a výstroje také kabeláž. Bývá příčinou poruch v nezanedbatelném procentu případů. Obzvlášť utržená zem ve světlech a blinkrech dokáže důkladně pozlobit.
  Pozor na jednu důležitou věc. Přepálená pojistka není obvykle příčina, ale důsledek. Tzn. pokud zjistíte, že máte přepálenou pojistku, hledejte proč se přepálila, než ji vyměníte. Často to bývá kvůli prodřené izolaci kabeláže.
  Na dynamu dochází k poškození uhlíků díky jejich nadměrné vůli v šachtě, nebo naopak uhlíky špatně dosedají díky moc těsnému uložení, či unaveným pružinkám. Obojí se projeví stejně - problikávající, nebo svítící kontrolka dobíjení. Pod reglerem na dynamu jsou vedeny dráty, jejichž izolace časem křehne a potom dochází ke zkratu na kostru a dynamo se nenabudí.
  Alternátor mívá problémy s usměrňovačem. Vadná jedna z větví usměrňovače se projeví tím, že kontrolka dobíjení zhasíná až při vyšších otáčkách, nebo vůbec. Často bývá pouze jedna z diod špatně připájená.
  Regulační relé, tzv. regler nebývá, pokud je správně seřízen a v dobrém stavu, zdrojem poruch. Jediná porucha, která se občas objeví jsou spečené kontakty - opatrně odtrhnout.
  Klakson často odmítne fungovat kvůli vodě, která se dostala za membránu. Oprava spočívá ve vysušení, a seřízení.
  Nefunkční blinkry mívá většinou na svědomí přerušovač. Neopravuje se, pouze vyměňuje.
  Oprava poškozené duše patří k základním dovednostem. Ačkoliv se jedná o triviální záležitost, rozhodl jsem se odpovídající postup zařadit, protože pravděpodobnost, že vás na delší cestě defekt potká je celkem vysoká. Po demontáži osy kolo vyjměte z vidlice. Někdy bývá potřeba motorku naklonit. Pokud nemáte centrální stojan, nezbývá, než stroj položit na bok (pozor na baterku). Vyšroubujte vnitřek ventilku, čímž se vypustí vzduch. Prázdnou pneumatiku šlapáním odtrhněte od ráfku a pomocí dvou montpák přetáhněte jeden její okraj přes ráfek (pozor na duši). Následně vyjměte duši. Poškozené místo najdete po nafouknutí a ponoření do vody podle unikajících bublin. Po opravě opačným postupem kolo opět "obujte". Ventilek by měl být umístěn mezi červenými značkami na plášti. Lehce nafoukněte a údery o zem, nebo odmačkáváním pláště od boků ráfku zajistěte, že duše nebude nikde skřípnutá. Nafoukněte na předepsaný tlak a nasliněním ventilku se přesvěčte, že neuchází.
  Další častou a poměrně triviální záležitostí jsou přetržená lanka bowdenů. Pokud je váš stroj vybaven funkčním automatickým vypínáním spojky při řazení (tzv. poloautomat), dá se jet i bez spojkového lanka. Taková jízda má ale k bezpečné a pohodlné jízdě daleko.

  Pokud dojde k poruše, nebo havárii takového rozsahu, že motorka je sice schopna pohybu, ale ne vlastní silou, dá se celkem bezpečně táhnou, ačkoliv se to nesmí. Finta spočívá v tom, že táhnoucí a tažený stroj nesmí být napevno spojen, řidič tažené motorky musí mít možnost s od táhnoucí odpojit. To se dělá tak, že se lano k motorce nepřiváže, ale naváže se na jeho konec koule vytvořená z oblečení, kterou pilot taženého stroje kolenem přidržuje proti nádrži.


  pokračování příště

Pokud mi chcete sdělit nějakou připomínku, učiňte tak zde (označte že se jedná o tento článek).

Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.