Cestování na dvě doby
5.díl
David "Davy" Pleskot
www.volny.cz/david.pleskot


  V minulém dílu jsem uzavřel kapitoly týkající se motorky. Následující část bude o vybavení jezdce a o táboření s motorkou. Jak jsem již zmínil dříve, na cestách je člověk závislý na svém stroji a měl by o něj pečovat. Zároveň by ale neměl zanedbávat druhou část dvojice, kterou je vlastní osoba. Taková těžká chřipka může být horší překážka, než např. poškozená převodovka. Obzvlášť pokud člověk cestuje sám. Jediná výhoda lidského těla, oproti stroji, je fakt, že je do jisté míry samoopravovací :).
  Začnu kapitolou o vybavení pro cestování a táboření s motorkou ve volné přírodě. Samozřejmě, že člověk nemusí na cestách pořád přespávat "na divoko" a jíst konzervy, ale je to nejextrémnější případ. Je lepší trochu víc zatížit motorku, než "klepat kosu" na autobusové zastávce, protože v místě zrovna není noclehárna, s čímž nikdo nepočítal. Zkušení vědí, že skautské heslo: "Buď připraven" rozhodně není bezvýznamná fráze.

Co s sebou

  Tento nadpis už tu jednou byl. Pod ním jsem se zabýval věcmi potřebnými pro "ošetřování" stroje. Tentokrát se budeme zabývat jezdcem. Následující seznam opět berte jako orientační. Upravte si ho podle svých zvyků a délky cesty.

  Na prvním místě lidských potřeb je jídlo a pití. Proto by ve vašem zavazadle neměly chybět základní potřeby k vaření a zásoba potravin. Co se týče nádobí, je dle mých zkušeností nejvhodnější vojenská jídelní souprava, tzv. dvoudílný ešus. Ten je ještě možno doplnit plechovým hrnkem. Příbor není potřeba, stačí jen lžíce. Samozřejmě nesmí chybět dobrý nůž, nejlépe kvalitní zavírací, ale dostatečně velký, aby se s ním dal krájet chleba. Výběr vařiče může být velká věda. Nabídka na trhu je poměrně široká a to i pro nepříliš naplněné peněženky. Základním kritériem je palivo. Vařiče na pevný líh jsou skladné a levné, bohužel ale málo výkonné. Tekutý líh je o něco lepší, zásoba paliva je ale silně neskladná. Plynové vařiče jsou oblíbeným řešením. Náhradní zásobníky plynu je možno pro běžné značky zakoupit prakticky všude ve větších městech. Nejvhodnější je ale dle mého názoru vařič benzínový a to z toho důvodu, že zásobu paliva si člověk pořád veze s sebou. Při volbě takového vařiče si nejprve zjistěte, zda dokáže "strávit" benzín s olejem. Nezapomeňte na sirky, nebo zapalovač! Další věcí, kterou např. já velice často zapomínám je otvírák na konzervy. Fádní konzervovaná strava se dá trochu vylepšit, pokud do svého zavazadla přibalíte koření. Jako vhodné nádoby už několik generací trampů a skautů používá krabičky od 35mm filmu. Láhev na vodu by měla být tak velká, aby pokryla vaší potřebu přibližně na 24h. Během této doby totiž budete tak jako tak nejspíš muset navštívit benzínku, kde se zásoba většinou dá doplnit. Pokud se chystáte někde kempovat delší dobu, vezměte si samozřejmě tomu odpovídající větší lahev, nebo více nádob. Normálně postačuje přibližně dvoulitrová PET láhev.
  Při nákupu zásob potravin se zamyslete nad jejich cenami, kvalitou a dostupností v zemích, kterými budete projíždět. Na motorce není problém vézt s sebou zásobu jídla na 14 dní, včetně pečiva (trvanlivého), nicméně mnohdy to bývá zbytečné. Při výběru se řiďte nejenom hmotností a kalorickou hodnotou, ale i svou chutí. Dovolená se dá přežít třeba i na ovesných vločkách, na náladě vám to ale nepřidá. Pravidlo, platící při cestování pěšky, že jídlo má být pokud možno nechutné, aby ho člověk zbytečně nevyhledával se nedá v tomto případě příliš uplatňovat, protože na psychické pohodě řidiče velkou měrou závisí bezpečnost jízdy. Nezapomeňte přibalit preventivní prostředky proti většině chorob - česnek a kořalku.
  Další na řadě je potřeba přístřeší na ochranu před počasím. Výběr stanu by měl být kompromisem mezi stavem peněženky velikostí úložného prostoru na motorce a nároky na kvalitu a velikost. Máli stan zároveň sloužit i pro cestování s krosnou na zádech, přidává se ještě kritérium co nejmenší hmotnosti. Pokud stan nutně musíte mít, doporučuji navštívit několik prodejen outdoorového vybavení a zorientovat se v nabídce. Nejlépe se vybírá tam, kde vám stan na zkoušku postaví. Podmínka "pokud stan musíte mít" na začátku předminulé věty má svůj význam. Podle mého názoru v okolí naší zeměpisné šířky stan vůbec není nutný. Na ochranu motorky i její posádky před deštěm bohatě postačuje kvalitní igelitová plachta, která se dá koupit v každém kovomatu. Za peníze takto ušetřené můžete ujet další řádově tisíce kilometrů.
  Spacák je skoro nejdůležitější součást vybavení. Při jeho výběru se rozhodně nevyplatí šetřit. Širokým obloukem se vyhněte nekvalitním spacákům, prodávaným v supermarketech. Velice rychle se z nich stanou tzv. "hvězdářské" spacáky. To znamená, že v noci skrz stěnu spacího pytle vidíte hvězdy. Peněz, které utratíte za kvalitní pytel od osvědčeného výrobce vám rozhodně nebude líto. Výplň z dutého vlákna a vnitřní stěna z bavlny by měl být základ. Zesílená kapsa v oblasti nohou a vnitřní límec také není od věci. Základním kritériem výběru je rozsah teplot pro tzv. komfort a extrém. Komfort znamená, že v daném rozsahu při bezvětří by vám mělo být ve spacáku teplo ve spodním prádle. Rozsah extrém znamená, že při těchto teplotách sice přežijete, ale tepelnou pohodu si ve spacáku nevytvoříte. Horní hranice obou rozsahů bývá stejná. Její hodnota má pouze ten význam, že při jejím překročení vám bude v zapnutém spacáku vedro.
  Mezi spacák a zem, nebo podlážku je více než vhodné vložit karimatku. Poměrně hodně rozšířená alumatka zabírá málo místa, ale o pohodlí si můžete nechat jen zdát. Pokud je to trochu možné, doporučuji vzít klasickou pěnovou karimatku. Samonafukovací karimatka je skoro až zbytečný přepich, ale pokud na to máte, není špatná. Nafukovací matračka je zbytečně těžká. Další možnost je zbavit se alespoň na noc pout se zemí a spát nad ní v síti, tzv. hamace (hammock). Pokud si nad síť přes šňůru natáhnete igelit, máte jistotu, že se na vás mokro nedostane ani shora, ani zespoda. Narovnat ráno záda ale bývá problém.
  Do povinné výbavy motorky patří lékárnička. Cestovní lékárnu ale těžko může nahradit, ta by měla mít poněkud odlišný obsah. Následující seznam, kromě jiného, přibližně doplňuje povinnou lékárničku tak, aby se z ní nemuselo při běžných problémech nic brát.   To by mělo být přibližně vše, co se týče základního vybavení, teď ještě pár drobností. Od svých pionýrských a později skautských let jsem zvyklý nosit s sebou tzv. Krabičku Poslední Záchrany. V mém případě je to krabička od 35mm filmové metráže (velikost asi jako krabička od mýdla), v které je spoustu užitečných věcí, např.: náplast, kus obvazu, nit, jehla a několik špendlíků, zavírací špendlíky, knoflíky kus drátu, kus provázku, svíčka, sirky, kus pevného lihu, papír a tužka, žiletka, pár hřebíků, ..... Věci z této krabičky nejsou k běžnému použití. Je to železná zásoba pro případ, že člověk něco zapomene, nebo ztratí, např. šití (což je mj. jedna z důležitých položek seznamu). Další dobrý tip je několik igelitových pytlíků, nebo tašek a gumičky na stažení. Dají se použít na záchranu věcí v prosakujícím zavazadle, nebo třeba jako zaručeně neprodyšné ponožky, pokud dojde k promočení bot (nedoporučuji potom se zouvat v uzavřeném prostoru). Také (v neposlední řadě) poslouží na odpadky.
  Samostatný odstavec si zaslouží mapy. Výběr záleží na charakteru cesty, nicméně doporučuji vzít co nejvíc co nejpodrobnějších map. Z vlastní zkušenosti vím, že je např. možné projet Rakousko podle mapy evropské dálniční sítě. Taková cesta ale nemá moc význam, protože člověk pořádně neví kudy vlastně jede. Od věci není ani turistický průvodce pro cílovou oblast. Dnes už často není nutné kupovat ho v knižní podobě, protože většina informací je dosažitelných po Internetu. Přijímač GPS pomůže v méně civilizovaných končinách. Jeho cena skoro často ale přesahuje cenu motorky.
  I když na cestách není hygiena to nejdůležitější, mělo by vaše zavazadlo obsahovat základní hygienické potřeby + ručník, doplněné o opalovací krém. Pánové nezapomenou holení. Lícnice integrálky na strništi na tvářích vytvářejí dost nepříjemný pocit.
  Když se večer setmí, hodí se baterka. Staré plechové baterky na monočlánky mívaly jednu obrovskou výhodu. Dal se z nich sundat reflektor, což bylo ideální jako lampička do stanu. Občas se pořád ještě dají sehnat. Při poruše elektriky se hodí na označení odstavené motorky, když baterka umi svítit červeně (např. baterky z výstroje U.S.Army a jejich napodobeniny, nebo staré plechové baterky z výprodeje Československé armády).

pokračování příště

Pokud mi chcete sdělit nějakou připomínku, učiňte tak zde (označte že se jedná o tento článek).

Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.