Cestování na dvě doby
6.díl
David "Davy" Pleskot
www.volny.cz/david.pleskot


  Pokračování minulého dílu.

Oblečení

  Oblečení moto-cestovatele je v zásadě trojího druhu - na motorku, mimo motorku, na spaní. V tomto článku se budu zabývat jen prvním druhem, oblečením na motorku. Nebudu toto téma rozebírat nijak detailně, protože se o ně nijak moc nezajímám a ani ho nepovažuji za důležité. Jedná se v podstatě v problém, který vyřeší návštěva motoshopu s ochotným prodavačem.
  Zásadní dilema je kůže versus textil. Textilní bundy a kalhoty jsou v současnosti k dostání v různých cenových relacích. Cena závisí hlavně na materiálu a počtu a kvalitě chráničů, někdy také na značce. Nedoporučuji slepě důvěřovat údajům výrobce, co se týče např. nepromokavosti. Výhodou textilu, oproti kůži, je to, že je prodyšný, takže vám v létě není takové vedro. Ovšem kůže, to je klasika. Racionální důvody, proč preferovat kůži, přiznám se, neznám (co se týče oblečení na Jawku, nebo čízu, nemluvím o kožených kombinézách na supersporty), nicméně, volím kožené oblečení a se mnou i spousta dalších. Bývá to většinou křivák a kalhoty ze silnější kůže, čím silnější, tím lépe. Ani u kůže se nedá zaručit nepromokavost, proto by vám neměl chybět tzv. nemok. To je kombinéza ze slabého nepromokavého materiálu, většinou jednodílná. Dá se doplnit návleky na boty a rukavice. I zde je výběr v různých cenových kategoriích. Pokud často padáte, jako já, doporučuji volit tu nejlevnější, protože po prvním pádu bývá stejně na odpis. Pokud nechcete investovat ani do té nejlevnější kombinézy, určené na motorku, navštivte prodejnu pracovních pomůcek, nebo nějaký vojenský výprodej. Vojenská souprava na mytí techniky se dá pořídit za přibližně poloviční cenu, než nejlevnější kombinéza.
  Boty jsou další věc, která stojí za zmínku. Staré dobré kožené kanady jsou poměrně levnou a přitom kvalitní alternativou k botám, určeným přímo na motorku. Pokud se dostatečně často napouštějí vyjetým olejem, jsou poměrně dost nepromokavé. Nicméně opět platí, že ta důvěra v nepromokavost by měla být v rozumné míře. Jeden tip: Promáčení bot oddálíte, když náporu vody vystavíte podrážky, tzn. dáte si nohy na předstupačky.
  Rukavice v nouzi poslouží i kožené svářečské, ale čím kvalitnější, tím samozřejmě lépe. Pokud máte kryty rukou, dají se použít běžné lyžařské, po vysekávce ale budete zašívat.
  Šátek je poměrně důležitá součást výstroje, protože "utěsňuje" mezeru mezi límcem bundy a krkem. Pokud člověku fouká kolem límce pod bundu, dostaví se poměrně rychle pocit chladu.
  Další takové choulostivé místo je dolní část zad (ne, prdel to neni), které by měl chránit tzv. ledviňák. Kvalitní pás ochrání tuto partii těla do jisté míry i při pádu.
  Výběru přilby už bylo věnováno mnoho papíru a kilobajtů, takže se na toto téma nebudu příliš rozepisovat. Tvrzení některých prodavačů v motoshopech, že na Jawu stačí jakýkoliv blembák, není radno brát vážně. Samozřejmě není nutná přilba za desítky tisíc, ale rozhodně se nevyplatí šetřit a kupovat tu nejlevnější. Věnujte při výběru také pozornost pohodlí. Za výběr kvalitní, ale špatně padnoucí helmy se budete na delší cestě proklínat. Osobně se mi zatím nejvíc osvědčila Caberg Just One, s odklápěcí přední částí (chráničem čelisti).

  Tím máme odbytu výstroj a výzbroj a dostáváme se k samotnému cestování. První na řadě bude slíbená kapitola o taboření, dál se pak zmíním, pokud bude čas a chuť, o zásadách jízdy v koloně atp. .

Táboření s motorkou

  Klasická situace: Je večer, nemáme na penzion, ani kemp, chtělo by se spát po celodenní jízdě a nebylo by od věci něco teplého sníst. Problémy je vhodné řešit postupně, takže nejprve vhodné tábořiště. Ideální je skrýt se před zraky okolí, protože předpisy a zákony vetšinou nejsou nakloněny táboření "na divoko". Další důvod je eliminace rizika, že ráno nebudete mít na čem odjet. Bežná praxe je prohledávání lesních cest. Tzn. najde se vhodný les, do kterého vede cesta. Po ní se jede, dokud člověk nenajde vhodné místo. V případě neúspěchu se popojede k další odbočce do lesa. Na vybraném místě by mělo být možné postavit motorku, což není problém, pokud jsou kolem stromy, ale o křoví stroj neopřete. Na spaní se dají s výhodou využít různé přístřešky typu krmelec, opuštěná chata, nebo s trochou drzosti veranda chaty dosud neopuštěné. Pokud nic takového nenajdete, hledejte alespoň suché místo, na kterém se nebude při dešti shromažďovat voda a pokud možno bez kamenů a kořenů. Když takové místo najdete přímo vedle motorky, máte vyhráno a můžete sebe i stroj přikrýt jednou plachtou, přičemž motorka slouží jako stanové tyčky. Pozor ale ať na vás nespadne. Ani v ostatních případech nezapomeňte motorku přikrýt. Pokud se nechystá déšť není nutné se jakoliv oddělovat od matky přírody, nocleh pod hvězdnatou oblohou je jeden ze zážitků o který by jste se neměli připravit. Jestliže stavíte stan, nezapomeňte místo vyčistit od všeho, co by mohlo poškodit podlážku. Pokud spíte na svahu a nechcete sklouzávat z karimatky a budit se tím, je dobré vytvořit si nějakou oporu, např. ze silnější větve položené pod okraj karimatky ve směru svahu. Pokud musíte spát pod širákem v místě, kde hodně padá rosa (u vodních nádrží, v údolí potoků, u řek) nezapomeňte uklidit vše, čemu by vlhkost vadila (např. mobil, vařič ...). Pár tipů: V jehličnatém lese je v noci tepleji, než v listnatém. Pokud je jasno, bude v noci zima. Zadýchávání spacáku pomůže jen na chvíli, potom je díky zvýšené vlhkosti ještě větší zima.
  Další problém k řešení je jídlo. Než zapálíte vařič, přesvěčte se, že pevně stojí. Pracně uvařená polévka, rozlitá v trávě, to je situace zavánějící infarktem. Ve větru vytvořte pro vařič závětří, urychlíte tím vaření. Pokud hodláte vařit na ohni, dejte si velký pozor, kde oheň rozděláváte. V žádném případě to nesmí být podklad, který dlouho doutná, např. vrstva jehličí, nebo spadaného listí. Oheň se pak šíří pod povrchem a nečekaně vyšlehne na úplně jiném místě. Aby bylo možno při odchodu tábořiště uklidit, vyrýpněte před zapálením ohně drn, kterým ohniště po uhašení zas přikryjete. Obecně ale je záhodno pečlivě zvážit, zda je oheň nutný, protože s motorkou před rukou zákona v podobě policajta, nebo hajného neutečete.
  Hygiena je něco, co není od věci tak trochu zapomenout doma. Neradím řídit se zásadou, že správnej chlap smrdí i na fotce, ale rozhodně to ani neradím hnát do opačného extrému. Klasik praví: na cestách se měníš v divoké zvíře.... . Na cestě výrazně měníte způsob životosprávy v tom smyslu, že si můžete a někdy i musíte, dovolit věci, které by běžně dlouhodobě byly nepřijatelné, jak ze zdravotního, tak ze společenského hlediska. Tělo se tomu přizpůsobí, a výrazně se zvýší odolnost proti některým chorobám. Ten citát z Nevrlého Karpatských her zní: " Na cestách se měníš v divoké zvíře, nemoc tě nedohoní" a je to citát pravdivý, podložený mnoha lety zkušeností. Citlivější povahy ubezpečuju, že jde jenom o zvyk. Samozřejmě jsou zásady, které naopak v žádném případě porušit nedoporučuju, což je např. pití vody z přírodních zdrojů v blízkosti civilizace, mytí postižených částí těla po návštěvě veřejných záchodů atp.. Kdo namítá, že to je samozřejmost, vězte, že se najdou rýpalové, kterí by mi to vyčetli :).
  Ráno při odchodu se držte zásady, že tábořiště, které člověk opouští by mělo být pokud možno v lepším stavu, než když přišel. Pokud se tím budeme řídit všichni, je tu reálná naděje, že nám příroda vydrží ještě pár let a nebudeme se muset kvůli kousku nezaneřáděnýho lesa vypravovat do rezervací.

pokračování příště

Pokud mi chcete sdělit nějakou připomínku, učiňte tak zde (označte že se jedná o tento článek).

Pokud se k tobě dostal jen odkaz na článek, celou mou stránku najdeš tady.